Experimenty s novým počítačem 3. část

Krok č. 3 - instalace Windows 7

Na úplný závěr nainstalujeme do počítače nějaký modernější systém, který budeme využívat nejčastěji. V mém případě to ale nebude "osmička", neboť ta mi k srdci nepřirostla. Plně souhlasím s názorem, že Microsoft v tomto případě honil příliš mnoho zajíců (zajíc = aplikace) a nakonec nechytil ani jednoho. Dodnes mi například nikdo nevysvětlil, k čemu je dobré mít u počítače či notebooku podporu dotykové obrazovky. Takových zbytečností je tam podle mne přehršle. Proto jsem se nakonec rozhodl nainstalovat "sedmičku".

Instalace opět probíhá naprosto bezproblémově. Zavádějící část se opět změní. K mému překvapení však pracuje poněkud "bitově" systémem buď anebo. Naivně jsem předpokládal, že se mi objeví nabídka: MS Dos - Windows XP - Windows 7, já vyberu systém, který chci, a potvrdím ho. Chyba lávky. Nabíhá tato možnost:

Dřívější verze systému Windows
nebo
Windows 7

Jestliže vyberu Windows 7 nebo nezahájím žádnou činnost, načte se Windows 7. Pokud vyberu Starší operační systém Windows, dostanu se do předchozí nabídky, ze které teprve vybírám MS Dos nebo Windows XP. Poněkud kostrbaté řešení, ale nakonec jsem zjistil, že se člověk k cíli prokliká poměrně svižně.

Nyní máme možnost odzkoušet si tři známé systémy a můžeme si všimnout některých zajímavostí. Například načteme-li Windows 7 a podíváme-li se na disk zjistíme, že nám zcela zmizela partition vyhrazená MS Dosu. Tím pádem se nám i jinak označily disky, než když se na ně koukneme z Windows XP. Není to žádné překvapení. Bude to způsobeno tím, že Windows 7 nepodporuje Fat 16. Spíše jde o to, že si člověk tyto věci uvědomí praxí. Určitě podobných niancí najdete více.

Pokud se rozhodnete používat trvale multiboot, doporučuji používat pouze originální verze operačních systémů. Pomineme-li morální aspekt, dostáváme se k základnímu nedostatku multibootu, kterým je jeho odinstalace. Ta je totiž trochu složitější než instalace, ale hlavně - nejenom u každého systému se provádí jinak, ale liší se nezřídka i mezi dvěmi verzemi téhož systému. Nelze proto sepsat univerzální manuál. Každý případ se řeší jinak. Například nástroje které jsou vyvinuty pro Windows XP Professional, nefungují na Windows XP Home apod. Jedině originální verze systému vám potom zaručí, že budete moci bez problémů stahovat aktualizace a že za nějaký čas na vás nevyskočí okno s upozorněním: "Stali jste se obětí ...... " a máte zaděláno na problém.

Možná náhradní řešení

Jak už to bývá, vše je možné nějak nahradit, ale vše má také své klady a zápory. Osobně bych viděl dvě možná náhradní řešení, i když trochu kostrbatá. Ta jdou použít, pokud se obáváte okamžiku kdy by bylo nutné dualboot (multiboot) zrušit. Jejich nevýhodou je však poněkud zdlouhavější přechod do jiného systému.
1) Na každý systém použijeme jiný disk. Při instalaci fyzicky zapojíme pouze ten disk, na který momentálně chceme instalovat. Systém tudíž vždy vidí pouze jeden konkrétní prázdný disk, takže nebude mít důvod k vytvoření multibootingu. Jakmile máme všechny systémy nainstalované, disky připojíme a v biosu určíme který disk je bootovací. Pokud chceme "natáhnout" jiný systém, musíme vždy vstoupit do biosu a přepnout bootování.
2) V prodejnách výpočetní techniky se dají koupit výměnné rámečky na disky. Potom můžeme na každý disk nainstalovat jiný operační systém a tyto disky fyzicky měnit.

Zpět na stránku o Operační systémy